Isle of Pines (Nová Kaledonie)
Isle of Pines (Nová Kaledonie)

Plavby v okolí

Isle of Pines (Nová Kaledonie) / Společenství sui-generis Francie

V jižní části souostroví Nová Kaledonie jihovýchodně od jeho největšího ostrova, Grande Terre, se rozkládá Isle of Pines. Ostrůvek v jižním Tichém oceánu má asi 2 tisíce obyvatel, z nichž většinu tvoří Kanakové.

Melanésané obývali Isle of Pines už více než 2 tisíce let před tím, než tady poprvé přistáli Evropané. Roku 1774 spatřil ostrov při své druhé cestě na Nový Zéland kapitán James Cook a pojmenoval jej podle jeho borovic Isle of Pines. Ve 40. letech 19. století sem dorazili protestantští a katoličtí misionáři i obchodníci, toužící po místním santalovém dřevě. Roku 1853 se vlády nad ostrovem ujali Francouzi a v roce 1872 se Isle of Pines stal trestaneckou kolonií a domovem 3 tisíc politických vyhnanců. Dnes spolu se zbytkem Nové Kaledonie zůstává francouzským zámořským územím i oblíbenou destinací výletních lodí na jejich plavbách podél pobřeží Austrálie a po jižním Pacifiku.

Jeden z nejkrásnějších ostrůvků v jižním Tichomoří měří na délku jen 15 a na šířku 13 kilometrů, nabízí však řadu nádherných míst, která stojí za to prozkoumat. Je známý především svými bílými písčitými plážemi, tyrkysovými lagunami a vysokými borovicemi, které mu daly jeho název i přezdívky „ostrov nejbližší Ráji“ a „klenot Tichomoří“.

Pohádkové pláže na návštěvníky čekají už v přístavu v zátoce Kuto na jižním pobřeží ostrova, další pak v sousední zátoce Kanumera s velkým posvátným skaliskem Kaa Nue Mera, ideální nejen pro rodiny s dětmi, ale i příznivce šnorchlování. Ti budou na správném místě také v zátoce Oro s přírodním bazénem lemovaným vysokými borovicemi a ohraničeným korálovým útesem s nespočtem barevných tropických ryb, kde jsou často k vidění nejen rejnoci, ale také chobotnice nebo mořské želvy.

Na ostrově obklopeném bariérovým útesem Velké Kaledonie čeká fascinující bohatství rostlinných a živočišných druhů také na potápěče. Ti by si neměli nechat ujít především region Gadji v severním cípu ostrova, kde se pod mořskou hladinou skrývají fosilizované schránky korýšů nebo jeskynní systém s podvodní katedrálou. Další skvělou potápěčskou destinací je Grotte de la troisieme, Třetí jeskyně, s křišťálově čistým jezírkem a nádhernou krápníkovou výzdobou pod jeho hladinou. Kdo chce při speleologii zůstat na suchu, může se vypravit do Jeskyně královny Hortenzie, následnice trůnu, která se tady prý rok ukrývala před nepřáteli.

Trestaneckou minulost ostrova dnes připomínají už jen ruiny Vestiges du Bagne severně od Kuta, památník ve tvaru pyramidy a hroby tří stovek vyhnanců, kteří tady zemřeli mezi lety 1872 a 1880. Vesnice Vao byla založena tam, kam na jižní pobřeží Isle of Pine poprvé dorazili křesťanští misionáři a kde dodnes kromě ruin několika koloniálních budov stojí také hezký kostelík, jediný na celém ostrově.

V jižní části Isle of Pines se k nebi vypíná Pic Nga, se svými 262 metry nad mořem nejvyšší vrchol ostrova. Výstup na něj zabere asi hodinu, kdo jej ale podstoupí, bude za vynaloženou námahu odměněn dech beroucími výhledy na zelený ostrov obklopený mořem všech odstínů modré.

Místa, která stojí za to vidět

Vestiges du Bagne – U ruin trestaneckého tábora nahlédněte do minulosti ostrova, kde ve druhé polovině 19. století žilo několik tisíc politických vyhnanců.

Grotte de la Reine Hortense – Užijte si poklidnou i tajemnou atmosféru majestátní jeskyně, v níž se kdysi ukrývala kanacká královna Hortenzie. 

Baie de Gadji – Vydejte se na průzkum fascinujícího života i úchvatných jeskyní pod hladinou tropického moře.

Piscine Naturelle d’Oro – Koupejte se v překrásné laguně s tyrkysově modrou vodou a korálovými útesy plnými života.

Baie de Kanumera – Užijte si šnorchlování u bílé písčité pláže s posvátnou skálou.

Pic Nga – Nechte se okouzlit dech beroucími výhledy z nejvyššího vrcholku ostrova, ne nadarmo přezdívaného klenot Tichomoří.

Ile Moro – Vyjeďte si na člunu na pohádkový ostrůvek u břehů Isle of Pines a zaplavte si s rejnoky, žraloky nebo mořskými želvami.


Místa, která stojí za to vidět