Arrecife, Lanzarote (Kanárské ostrovy) / Španělsko

Přibližně 125 kilometrů od pobřeží severozápadní Afriky se v severním Tichém oceánu rozkládá Lanzarote. Nejsevernější a zároveň nejvýchodnější ostrov autonomního společenství Španělska má asi 150 tisíc obyvatel a se svými 60 kilometry od severu na jih a 25 od západu na východ je čtvrtým největším z Kanárských ostrovů.

Věří se, že Lanzarote byl prvním osídleným z Kanárských ostrovů: první písemné zmínky o něm pochází už od Římanů. Roku 1336 dorazila na Lanzarote loď pod velením janovského mořeplavce Lancelotta Malocella, podle něhož také později ostrov dostal své jméno. První evropské sídlo vzniklo v roce 1402 v oblasti známé jako El Rubicón v jižním cípu Lanzarote, v 17. století pak ostrov bojoval s nájezdy pirátů a v 16., 17. a 18. století byl spolu s Fuerteventurou hlavním exportérem obilí pro zbytek souostroví. Mezi lety 1730 a 1736 byl ostrov zasažen sérií silných sopečných erupcí, roku 1768 následovalo období sucha, které velkou část populace donutilo z Lanzarote odejít. Dnes je ostrov oblíbenou prázdninovou destinací, v jejíž ekonomice hraje hlavní roli turismus. 

Ve středu východního pobřeží Lanzarote leží jeho hlavní město, 60tisícové Arrecife. Tam, kde kdysi bývala rybářská vesnice, stojí na břehu laguny San Gines restaurace a bary s příjemnou atmosférou. Na místě kaple z roku 1630 vznikl hezký kostel San Gines, v 16. století byl potom vystavěn hrad San Gabriel, spojený s pevninou 175 metrů dlouhým kamenným mostem. Sídlí v něm Historické muzeum, kdo ale dává přednost umění, měl by navštívit expozice na hradě San José. Arrecife má také vlastní pláž, 500 metrů dlouhou písčitou El Reducto.

Teguise, jedna z prvních osad a až do poloviny 19. století hlavní město Lanzarote severně od Arrecife, se pyšní křivolakými uličkami, krásnými náměstími, ale také zajímavými muzei a nevelkým, ale pěkným akváriem s podvodním tunelem.

Krajina Lanzarote je domovem tří stovek sopečných vrcholů, které daly ostrovu jeho nezaměnitelnou podobu a kouzlo. V sopečných erupcích 30. letech 18. století má svůj původ scenérie Národního parku Timanfaya, zapsaného na seznam UNESCO, a vulkanická činnost může také za 7kilometrů dlouhý jeskynní systém Cueva de los Verdes s nejdelším lávovým tunelem světa. 

Ostrov věčného jara, jak se Lanzarote často přezdívá, to jsou celoročně příjemné klima a nádherné – zlaté písčité i černé skalnaté - pláže. Mezi ty nejznámější patří Playa del Papagayo v jižní části ostrova, Playa las Cucharas či pláže Puerto del Carmen na východním pobřeží nebo předlouhá Playa Famara na pobřeží severozápadním, oblíbená také surfaři.

Haría ve vnitrozemí severní části Lanzarote bývala domovem Césara Manriqua, španělského malíře, sochaře a architekta, který tady žil v letech 1988 – 1992. Jeho dům je dnes muzeem, kde si návštěvníci mohou prohlédnout nejen unikátní architekturu a rozsáhlé sbírky umění, ale také nahlédnout do života nejslavnějšího Lanzaroťana.

Ostrov je ideálním cílem nejen pro milovníky plážového života, pěší turistiky, cyklistiky nebo surfování, ale také vína. To se na ostrově pěstuje už od 15. století, a je to právě sopečný popel, který mu dodává jeho jedinečnou chuť.

Místa, která stojí za to vidět

Castillo de Santa Barbara – Obdivujte nádherné výhledy od hradu, vystavěného na okraji sopečného kráteru už v 16. století.

Parque Nacional de Timanfaya – Nechte se okouzlit dramatickou sopečnou krajinou, zapsanou na seznam UNESCO.

Aquarium de Costa Teguise – Nahlédněte pod hladinu teplých atlantských vod v akváriu s podvodním tunelem.

Cueva de los Verdes – Nenechte si ujít rozsáhlý podzemní systém s nejdelším lávovým tunelem na světě.

Jardín de Cactuses – V pěkné zahradě v bývalém lomu si prohlédněte si na 1 500 druhů kaktusů z celého světa – od Mexika po Madagaskar.

Playa del Papagayo – Odpočívejte, opalujte a koupejte se na překrásné písčité pláži v jižním cípu ostrova.

La Gería – Vychutnejte si jedinečné víno z vinic ve svazích dramatických vulkánů.