Tanger

Tanger / Maroko

Přístavní město Tanger s přibližně 700 tisíci obyvateli je druhým nejdůležitějším ekonomickým centrem Maroka. Díky své strategické poloze na pobřeží Gibraltarské úžiny byl vždy symbolickou „branou Maroka i Afriky“, kde se střetávaly téměř všechny středomořské kultury.

 

Podle legendy ho založit Sophax, syn řeckého poloboha Hérakla, a Tingis, po níž byla osada také pojmenována. Podle pravděpodobnější verze je ale název Tingis i původní osada berberského původu.  V 7. stol. př. n. l. oblast kolonizovali Féničané a po nich Římané, kteří z Tingisu udělali hlavní město jejich nově založené provincie Mauretania Tingitania. Vzkvétajícího přístavu se v r. 707 zmocnili Arabové. Ti ho okamžitě využili jako základnu pro dobývání Pyrenejského poloostrova, na kterém se udrželi až do r. 1492. Ovšem během rekonkvisty (vyhánění muslimů z Pyrenejského poloostrova) křesťanská vojska nezastavil ani Gibraltarský průliv a Tanger nakonec padl do rukou Portugalců, kteří ho vlastnili po dalších 200 let. Po krátké anglické mezihře ho v r. 1684 získali Maročané. Ti z něj zakrátko vytvořili významnou obchodní stanici, jejíž nejznámější vývozní artikl –mandarinky mají dokonce v angličtině název „tangerine“.

 

Na konci 19. stol. se Tanger díky své strategické pozici opět stal terčem zájmu všech koloniálních mocností. Francie a Španělsko si chtěly Maroko rozdělit mezi sebe. Británie ale trvala na tom, že Tanger by měl být „mezinárodní zónou“, nad níž by všechny západní velmoci měly stejnou míru kontroly. V r. 1923 skutečně došlo k dohodě o vytvoření mezinárodní zóny, která byla spravována sultánovým zástupcem a zahraničními komunitami ze všech významných evropských států. Na vrcholu existence zóny, tedy v 50. letech 20. stol., žilo v Tangeru až 60 tisíc cizinců. V r. 1956 Maroko získalo nezávislost a Tanger tento speciální status ztratil. Cizinecké komunity se zcela rozpadly a ve městě, které bylo dlouhou dobu známé jako centrum neřesti se stovkami nevěstinců, gay podniků, ale také hotelů a restaurací, zavládly nové pořádky. Dnes je Tanger zajímavou směsicí kultur, kde se stále střetávají vlivy arabské, africké i evropské. Vedle arabské medíny a mešit zde najdete široké bulváry francouzského typu i kostely. Přestože se Tangeru zatím nepodařilo dosáhnout statusu vyhlášeného letoviska, jakým byl v první pol. 20. stol., tak je rozhodně dobrým výchozím bodem pro poznávání Maroka i celé severní Afriky.        

Vychutnejte si místní speciality…

Harira – tradiční ostrá fazolová polévka

Tajine – dušené maso různých druhů v hliněné nádobě s pokličkou

Kuskus – napařená krupice s masem a zeleninou

Mhencha – prstence plněné mandlemi a obalené v medu

Mátový čaj

Arganový olej


Místa, která stojí za to vidět


Plavby do Tangeru

Last Minute

Španělsko, Portugalsko, Maroko, Itálie z Barcelony na lodi MSC Sinfonia

Loď: MSC Sinfonia
Trasa: Španělsko, Portugalsko, Maroko, Itálie
Nalodění: Barcelona, Španělsko
Vylodění: Janov, Itálie
Trvání: 10 nocí